Proč jsou Velikonoce každý rok jindy?
„Důvody proč se Velikonoce slaví každý rok jinak, jsou dva,"
„Ten první je prostý a je závislý na měsíčních a slunečních fázích. V podstatě jde o to, že po začátku jara, tedy jak všichni víme po jednadvacátém březnu, následuje, stejně jako v ostatních měsících, jev zvaný úplněk. No a v neděli, která přichází po prvním jarním úplňku se slaví Velikonoce,"
Druhým aspektem jsou skutečnosti související s křesťanstvím a židovstvím. „Velikonoční svátky byly jak svátky židů, tak svátky křesťanů."
„Křesťanství navazuje na židovství a to v tom smyslu, že Ježíš Kristus byl žid. Židé měli slavnostní večeři na památku východu Izraelitů z Egypta. Připomínka této skutečnosti, která se slavila v židovském pesachu (Svátek nekvašených chlebů) což se překládá jako Velikonoce, se pak slavila každý rok."
To je tedy otázka židovství, ale jak to souvisí s Ježíšem a křesťanstvím a samotnými pohyblivými svátky? „Ježíš jako pravověrný žid také slavil velikonoční večeři, no a v kontextu této skutečnosti, protože věděl, že se schyluje k jeho smrti, chtěl dát oné večeři jakoby nový rozměr,"
„Z ní se tak stala poslední večeře, kdy Kristus proměnil chléb na své tělo, víno na svou krev a řekl učedníkům, aby totéž činili na jeho památku."
A právě z této doby pochází spor, kvůli kterému se Velikonoce dodnes posunují. „Šlo tady o spor dvou stran, kdy jedna tvrdila, že Velikonoce mají být vždy 14. nisana, což byl židovský měsíc."
„V roce, ve kterém Ježíš zemřel, byl 14. nisan pátek. Skupina kvartodecimánů (označení křesťanů v prvních staletích) pak tvrdila, že Velikonoce se musí slavit přesně, tedy ve stejné datum, nehledě na to, zda vyjde na pondělí nebo sobotu."
To se ale nelíbilo straně druhé, jež si stála za tvrzením, že dnem křesťanů je neděle, protože Ježíš vstal z mrtvých právě v neděli."
„A proto se musí slavit v neděli, nezávisle na tom, jestli to bude patnáctého nebo třináctého. Prostě v neděli, která bude nejbližší 14. nisanu."
Chvíli na to ale vznikl další spor, protože židovské měsíce neodpovídají Gregoriánskému kalendáři. Zatímco náš rok má 365 dní, židovský rok má dvanáct měsíců po osmadvaceti dnech. 14. nisan tak byl pokaždé jindy."
„Když už se tedy domluvili, že Velikonoce budou v neděli dobrá, jenomže teď v kterou neděli?"
„Řešením se tak stalo rozhodnutí, že to bude neděle nadcházející právě po prvním jarním úplňku. „Z těchto důvodů se velikonoční svátky hýbou. Dnešním hlavním kritériem zůstává, i přes aspekty z minulosti, právě první jarní úplněk."
